Některé projekty vzniknou z podnikatelského plánu. Počmáráno vzniklo proto, že jsem ho sama potřebovala. Jmenuji se Alena. Celý profesní život se pohybuji kolem umění. Vystudovala jsem dějiny výtvarného umění, několik let pracovala po boku sochaře Aleše Veselého, vedla umělecké oddělení Muzea umění a designu Benešov a připravovala výstavy současných českých umělců. Umění pro mě nikdy nebylo práce od devíti do pěti. Bylo součástí toho, jak přemýšlím o světě. Miluju čistý design, kvalitní řemeslo a věci, které mají smysl. Takové, které vydrží roky a člověk je nechce schovávat do skříně, ale používat každý den. Vždycky jsem věřila, že dobře navržený předmět dokáže vyprávět příběh. A že krása nemusí být okázalá. Často je schovaná v úplně obyče...
Příběhy
Výpis článků
Nejtěžší bylo vymyslet dárek. Chtěla jsem, aby nebyl jen hezký, ale aby si ho opravdu užili. Počmáráno jsem koupila kamarádce k narození druhého miminka. Věděla jsem, že už má doma všechno možné, a nechtěla jsem přinést další plyšáky nebo oblečení. Za pár týdnů mi poslala fotky hotových talířů. Psala, že si s dětmi udělali krásné odpoledne a že to bylo poprvé po dlouhé době, kdy všichni jen seděli u jednoho stolu a nikam nepospíchali. Měla jsem radost, že jsem nedarovala jen věc, ale vlastně i společně strávený čas. Přesně takový dárek jsem hledala. Od té doby už jsem Počmáráno darovala ještě dvakrát. A pokaždé mě baví sledovat, jak každý vytvoří něco úplně jiného. Martina, kamarádka rodiny (36 let) ...
Nikdy by mě nenapadlo, že obyčejný talíř pro mě bude mít jednou takovou hodnotu. Nejmladší vnučka mi na něj nakreslila kytičky a napsala svoje první písmenka. Chtěla jsem si ho schovat do vitríny, ale děti mě přesvědčily, že je škoda ho nepoužívat. Dnes z něj jím skoro každou neděli, když se sejde celá rodina. Vnoučata si pokaždé připomenou, kdo co nakreslil, a já mám radost, že ten talíř není jen na ozdobu. Patří k našim společným obědům. Mám doma spoustu krásného porcelánu, ale právě tenhle talíř je pro mě nejcennější. Ne kvůli tomu, jak vypadá, ale kvůli tomu, co mi připomíná. Počmáráno jsem už doporučila několika kamarádkám. Myslím, že je to dárek, který udělá radost celé rodině, nejen dětem. Alena, babička tří vnoučat (67 let) ...
Nechtěli jsme další mixér ani vázu. Chtěli jsme něco, co nám ten den bude připomínat ještě za spoustu let. Svědkyně nám darovala sadu Počmáráno a během svatebního dne na ni naši nejbližší napsali krátké vzkazy a nakreslili malé obrázky. Upřímně jsem netušila, jak silný okamžik to bude. Když se nám keramika po několika týdnech vrátila, seděli jsme nad ní snad hodinu. Četli jsme si všechny vzkazy znovu a znovu a vzpomínali na náš svatební den. Některé byly vtipné, jiné dojemné, ale každý z nich měl svoje místo. Dnes máme talíře schované na výjimečné příležitosti. Vždycky, když je vytáhneme, vrátíme se na chvíli zpátky do dne, kdy jsme si řekli ano. Je to jeden z mála svatebních dárků, který má pro nás po letech ještě větší hodnotu než v d...
Nikdy bych nevěřil, že si jednou sednu ke stolu s pastelkami. A už vůbec ne, že mě to bude bavit víc než moje holky. Normálně nejsem člověk na tvoření. Když holky doma malují, většinou jen obdivuju výsledek. Tentokrát mě ale přemluvily, ať si pomaluju talíř taky. Každá si nakreslila něco svého a já nakonec připsal datum a jejich jména. Nejdřív jsem si říkal, že to bude jen hezká vzpomínka na jedno odpoledne, ale když se nám talíře vrátily vypálené, došlo mi, že je budeme používat možná ještě za dvacet let. Dneska z nich opravdu jíme. Holky pokaždé hledají ten svůj a já mám radost, že jsme místo dalšího obrázku na lednici vytvořili něco, co je s námi každý den. Asi bych to sám nikdy nekoupil. Ale zpětně jsem rád, že mě doma přemluvily. ...